Adventní pohádkový strom

Byl jednou jeden nápad, že by mohly děti ze všech škol, co jich po naší zemi české je, sepsat samy příběh, který by vyprávěl o adventním čase, o zasněžených kopcích, o přáních a spoustě dalších věcí. 

A tak děti nelenily a sepsaly napínavé povídání, které pak poslaly po poštovním holubovi panu králi. A protože se panu králi všechny pohádky od dětí moc líbily, dal příkaz je rozeslat všechny všem, vztyčit ve škole pohádkový strom a na něj příběhy vyvěsit a každý den všem jeden přečíst. 

A vy se můžete potěšit a poučit z příběhu, kterým přispěly do pohádkového stromu děti z Červené družiny.  

Nepravý čert

V malé vesničce žil chudý chalupník se svojí ženou. Jednoho dne šel do lesa a náhle spatřil něco lesklého u starého pařezu. Byl to hrnec plný zlaťáků. Chalupník donesl svůj nález domů, zavolal svoji ženu a společně počítali zlaťáky. Nevěděl ale, že je za oknem pozoruje jejich soused, bohatý, lakomý a závistivý sedlák. Nepřál jim jejich bohatství a přemýšlel, jak by se zmocnil zlaťáků. Vymyslel ďábelský plán. Zabil černou kozu a stáhl kůži i s rohy. Na druhý den večer si kůži oblékl, do rukou vzal řetěz a vyrazil k sousedům. Zabušil na dveře, zařinčel řetězem a nahlas zavolal: „Já jsem čert a jdu si pro své zlaťáky.“ Chalupník opatrně vyhlédl z okna a uviděl stvoření s chlupatým tělem a rohatou hlavou. Chalupník se velmi ulekl, ale neotevřel. Nepravý čert chvíli ještě vztekle rámusil, ale pak nakonec odešel. Další večer se zase u chalupníka objevila černá rohatá postava, bušila na dveře a křičela, že chce svoje zlaťáky. Chalupník se bál a už chtěl otevřít a tomu čertovi odevzdat zlaťáky. Ale jeho žena to nedovolila: „Ať tě to ani nenapadne! Zlaťáky nikomu nedáme!“, a tak opět nepravý čert odešel s prázdnou. Třetího dne šel utrápený, nevyspaný chalupník do města do hospody, aby se trochu rozveselil. Tam si k němu přisedl mládenec v mysliveckém oblečení a vyptával se: „Nevíte o nějakém noclehu? Jsem na cestách, neznám tady nikoho, noc na krku a já nemám kde spát.“ Chalupník mu smutně odpověděl: „Copak o to, mladý pane, vyspat se může klidně u nás, ale každou noc nás straší čert. Pokud vám to nebude vadit……“ Mladý myslivec se rozesmál: „Rád přijmu vaše pohostinství a podívám se na čerta.“ Chalupník tedy odvedl mládence domů. Večer se opět ozvalo bušení na dveře. Mládenec rozrazil dveře: „Tak ty jsi ten čert? Já také! A oba teď půjdeme, kam patříme.“ Mládenec chytil souseda, oba zahalil pekelný dým a pak zmizeli. Závistivého souseda už nikdo nespatřil. Zato chalupník a jeho žena si své bohatství užili ve zdraví a klidu.

Základní škola a Mateřská škola Buchlovice

Děti ze školní družiny a paní vychovatelka Jitka

pohádkový strom